Tuesday, February 17, 2015

Broomball

Včera jsme měli poslední zápas, tak musím napsat něco o této zvláštní hře. Několik lidí z Westinghouse založilo tým a přihlásili se do zimní ligy. Zeptali se mě, jestli nechci hrát s nima. Tak jsem samozřejmě řekl, že jo. A pak se zeptal, co to ten broomball vlastně je.
Takhle nějak se to hraje


Broomball byl vynalezen v Kanadě, asi lidmi, kteří neměli peníze na brusle. Je to hokej, ale hraje se v botech. A hokejky jsou takové klacky s kusem gumy na konci. Hraje je s tvrdým míčem. Největší zábava pro diváky je asi klouzání a padání. Zkoušel jsem se dívat na finále ligy (ano, mají ligu a dokonce i mistrovství světa) a je to nuda. Stejně jako naše hra. Kvůli botům je to všechno takové zpomalené, všichni padají a všechno je nepřesné. Hru mohlo vymyslet taky marketingové oddělení prodejců sportovního zboží. Něco jako squash, který byl vymyšlen prodejsi tenosových věcí, aby měli další sport, ve kterém se mohou uplatnit. Takových sportů je v USA hodně. Ani nevím názvy, ale jsou tady divné tenisy, kombinace sportů jako volejbalový squash nebo broomball.
Broomballové boty
Broomball se hraje hodně na vysokých školách jako takový sport pro srandu. Jako u nás se chodí si zahrát fotbal, tak tady se domluví a jdou hrát broomball. Celou dobu mi vyčítali, že jsem si nekoupil vybavení. Tak pro představu kolik stojí. Boty mají hodně měkou vysokou podrážku a protiskluzové vlastnosti, stojí minimálně 3000, potom hokejka za 2000, dále helma, kalhoty, chrániče... Vybavení na pár zápasů za 12000? Nic pro mě, ale Američani do toho jdou. Já jsem hrál v běžeckých botech a skoro bez chráničů, taky mi málem vyrazili zuby, a vracel jsem se vždycky dost omlácený. Je to kontaktní hra jako hokej, nárážení apod je povoleno.
Hokejka

Byli jsme přihlášení do amatérské zimní ligy. Je několik skupin, které hrají každý týden jednou asi 2 měsíce a na konci je play-off. Některé týmy se snaží dostat do nějakých vyšších soutěží a berou to dost vážně. My jsme skončili v naší skupině předposlední s jednou výhrou a dvěma remízami. Za účast v lize se platí 15000, hraje je totiž v hale a je tam i rozhodčí. No, dalo by se říct, zlatý fotbal. Koupíte si kopačky za pár stovek a můžete hrát od rána do večera, ale jiný kraj jiný mrav. Ne, že by mě to nebavilo, z hřiště je to opravdu zábava, ale asi mi stačilo, že jsem si to vyzkoušel a vyhledávat to nikde nebudu. Dole je ještě video z nějaké amatérské ligy, která vypadá podobně jako ta naše.


Sunday, February 15, 2015

Konec NY

Flatiron building
Další příspěvek o NY už jenom v rychlosti. Viděli jsme toho spousty a nemá cenu to detailně popisovat. Na první fotce je Flatiron building, jeden z prvních NY mrakodrapů a stále jedna z nejzajímavějších NY budov. Je na rohu Broadway a páté a je opravdu dost úzká.
"Největší" obchoďák
 Kousek dále po ulici Bradway je Herald square, kde je největší obchodí dům na světě. Je to asi marketing, ale je to jeden z prvních macy's obchodů. Prošli jsme to spíš, abychom se zahřáli, protože v ten den byla fakt hrozná zima. Nakupovat by se tam i dalo, ceny nejsou tak strašné.
Empire State Building
 Hned vedle stojí Empire state building, nejslavnější mrakodrap NY. Nahoru jsme nešli, stačilo nám Rockefeller center. Empire state je vidět odkudkoliv, v noci září a mění barvy a jinak o něm asi nic nevím. Prostě mrakodrap.
Hlavní budova OSN
 Na východním pobřeží směrem na Manhattan stojí budova OSN. Byli jsme se k ní podívat, ale neměli jsme čas zkoumat, jestli můžeme dovnitř. Je to obrovský skeněný panelák, kde se řeší budoucnost naší planety. Asi by to stálo za návštěvu, ale bude to muset počkat.
Gershiwinovo divadlo
 Jednou z nejlepších částí výletu byl muzikál na Brodway. Brodway je ulice, ktará se táhne přes celý Manhattan několik kilometrů. V oblasti kolem Times square jsou divadla. Je jich stovky. Některé jsou seriozní, jiné stand-up comedy, některé tradiční jiné moderní. Je z čeho vybírat. Šli jsme na muzikál Wicked, který se hraje už přes 10 let. Muzikály se uvádí a končí podle zájmu obecenstva. Dokud na ně lidé chodí, tak se pořád hraje. Ale třeba Sting udělal vlastní muzikál, který uvedl v létě. Moc se neuchytil, tak v něm od prosince začal účinkovat sám, ale stejně skončil v lednu. Jiné jako Cats se hrají po desetiletí a lidé na to pořád chodí. O Wicked se píše, že je to asi největší blockbuster na Brodwayi, a asi jde hlavně o výpravu. Nejde to s ničím co v Česku označujeme za muzikál ani srovnat. A výkony zpěváků a herců? I když byli neznámí, tak by přezpívali Lucii Bílou s Danem Hůlkou o 4 úrovně.
Opona na Wicked
 Asi nebudu popisovat o čem to bylo. Je to prostě hezká pohádka o čarodějnicích. Účinkovalo tam desítky herců, živý orchestr pod pódiem apod. Mají také propracovaný marketing, prodávají suvenýry jako kelímky nebo i silonky. Mají tam tématické nápoje a dobroty. Brodway má palec nahoru, klidně bych šel kdykoliv znovu.

Hromada M&M's. Na Times Square je obchod, kde mají všechno s touhle značkou, nechápu kdo by takové věci chtěl...
 Taky jsme byli na Times Square. Je to asi nejznámější náměstí na světě. Jsou tam miliony lidí, všechno bliká, všude jsou reklamy, lidé se fotí, ale jinak asi nic. Hrozně drahé obchody i reklamy, otravové co prodávají suvenýry. Byli jsme tam asi třikrát a nevím, asi to na mě tolik nezapůsobilo. Hodně světel a lidí, ale tím to končí.
Přecpané Times Square
 V NY metru to žije. Jsou tam malíři, sochaři, zpěváci, tanečníci a něco umí. Ne jako v Praze, kde se bezdomovec naučí foukat do flétny a přehrává jednu písničku pořád dokola. Metro je ale dost špinavé, přelidněné a nejezdí moc často. Je to pořád nejlepší způsob dopravy, ale nějaká modernizace a úklid by semu hodily.

 Byli jsme taky u sochy svobody. Už jsem psal, že jsme jeli na Staten Island trajektem, který jede kolem sochy a je zadarmo. Ale jede asi kilometr od ní a má špinavá okna. Lepší je jet  tam přímo. Mají státní společnost, která poskytuje výlety z Manhattanu k soše a na Ellis island. Je to několik trajektů, které jezdí to kolečko pořád dokola a převáží lidi z jednoho sotrova na druhý. Pokud byste se tam někdy chystali zarezervujte si vstupenky do koruny dopředu. Je to jenom 3 dolary draží, ale je tam omezený počet osob na den a je to tak 14 dní dopředu zabrané. My jsme měli lístky do sochy, ale až nahoru do koruny jsme se nedostali.
 Od sochy i Ellis islandu jsou krásné výhledy na Manhattan. No a je to asi to co každý čeká. Malý ostrov, co se dá obejít za 10 minut a vpředu je veliká socha s muzeem. Co je otravné jako všude v NY jsou bezpečnostní kontroly. Za tenhle výlet jsme měli 3. Tvoří se kvůli nim fronty, zdržuje to a otravuje. Ale co naděláme.


 Druhou zasávkou je Ellis island. Je to o něco větší ostrov, kam přivážely uprchlíky z Evropy. Dávali jim tady povolení, vyšetřili je a když třeba byli nemocní, tak je poslali zpátky. Muselo to být hodně nepřijemné místo, protože těch lidí tam byly desetitisíce a stály ve frontě i dny a čekali až je pustí do Ameriky. O tom všem je tam muzeum s původním vybavením a popisy.
A to je asi všechno, co jsme v NY dělali. Určitě jsem toho hodně vynechal, ale už mě to nebaví. A to tam tenhle pátek jedu znovu. NY je prostě jenom jeden na světě, asi se přeceňuje, ale i tak je to pořád pecka. Třeba Brodway a metropolitní muzeum nemají na světě moc konkurence. A mrakodrapy taky ne. V Šanghaji jsou sice vyšší, ale Manhattan je kompaktnější a má větší kouzlo než betonová Šanghaj, Dubaj a spol. Rozhodně stojí za vidění a klidně i na delší dobu jako 10 dní nejen den jako zastávka na cestě po východním pobřeží.

Tuesday, February 10, 2015

Zase NY

 Jeden z posledních večerů, když už jsem byl sám jsem přešel Manhatan bridge. Je to most spojující Brooklyn a Manhattan a je vyšší a asi delší než Brooklyn bridge. Proti Brooklyn bridge se jde jenom na jedné straně mostu, takže je omezený výhled a hned vedle jezdí vlaky metra. Je to tak každou minutu, celý most se třese a dost to hučí. Možná proto sem skoro nikdo nechodí. Ale výhled za to stojí.
 Potkal jsem tam pár seriozních fotografů, kteří čekali na noční záběry, několik běžců a jinak nikdo. Manhattan bridge vede přímo mezi Little Italy a China Town, tedy čtvrti, kde bydlí většina Italů neo Číňanů a utvořili si to čtvrť podle sebe. Šel jsem tedy oprášit svou čínštinu a dát si některou z oblíbených čínských specialit. Čínsky se mluví opravdu všude a je tam hodně lidí, co vůbec neumí anglicky i když žijí prakticky uprostřed New Yorku roky. Jídlo mě zklamalo, dal jsem si 2 oblíbené Taiwanské speciality, ale byly to náhražky bez chutě.


Vzadu je malá socha svobody

Skoro nikdo, když to srovnáte s fotkou z Brooklyn bridge...
Taky jsem šel do Newyorské veřejné knihovny. Byli jsme tam s Leničkou už jednou. Mají tam nejlepší obchod se suvenýry ve městě. Žádné kýčovité sošky svobody a vybledlé magnetky, ale opravdu originální dárky spojující New York a knihy. Knihovna je přístupná komukoliv, mají tam výstavy a prohlídky s průvodcem. Zůstal jsem tam asi 2 hodiny a četl si. Kdybych sem měl chodit normálně, tak by mi vydily stovky turistů, kteří pořád nakukují a ruší, ale jinak je to jedno z mých nejoblíbenějších míst.
Veřejná knihovna

Velký anglický slovník, nelegálně focený uvnitř
 Přímo za knihovnou je kluziště. V New Yorku jich je několik, nejznámější je kolem Rockefellerova centra a v Central parku. Tohle je schované mezi mrakodrapy, jenom vzadu vykukuje Empire state. Byl jsem tam o víkendu a kolem kluziště byl market a stánky s jídlem, kdyby nebylo minus 20, tak jsem tam zůstal. Ale utekl jsem se ohřát do knihovny.
Kluziště za knihovnou
V Rockefellově centru jsem samozřejmě taky byli. Venku je asi neznámější vánoční strom na světě, jeho rozsvěcování je celoamerická událost. Pod stromem je kluziště a kolem je Rockefellerovo centrum. Je to více mrakodrapů s obchody, kancelářemi, sídlem televize a tak. Na nejvyšším z nich je vyhlídka nazývaná Top of the Rock. Píše se o ní jako o nejlepší v NY, protože jde vidět na jedné straně central park a na druhé dolní Manhattan a před ním Empire state building. Na Empire state jsou obrovské fronty, tady měly být menší. No i tak jsme se nahoru dostali tak za hodinu. Samozřejmostí jako všude jsou důkladné bezpečností prohlídky jako na letišti. Nahoře jsou přístupné balkony ve dvou patrech, takže vyhlídka je venku v mrazu. Ale výhledy jsou úžasné. 
Kluziště se stromem

Znak Rockefellerova centra

Nejvyšší budova Rockefellerova centra

Výhled na Central park

Výhled na dolní Manhattan a Empire state

Thursday, February 5, 2015

Opět New York

Manet: Na lodi
 Jedním z mých nejoblíbenějších míst v New Yorku bylo metropolitní muzeum. Byl jsem tam dohromady třikrát. Podobných míst na světě moc není, dá se srovnat asi s Louvrem nebo Ermitáží, ale jinak s ničím. Muzeum je obrovské a i tady je doporučený vstup, který není třeba platit. Jak jsme zjistili není třeba si ani vyzvedávat lístek, sekuriťáci jsou všude, ale spíš aby radili lidem a ani jednou z mých tří navštěv nikdo lístek nechtěl vidět. A protože jsou na lístky fronty, tak pokud tam někdy přijdete, dejte si věci do šatny a běžte dovnitř, není se čeho bát.
Vstupní hala
 A co v muzeu je? Asi všechno, co se od uměleckého muzea očekává. A i když najdete v mapě třeba části jako umění blízkého východu, což nezní tolik lákavě, jsou to vykopávky z Mezopotámie, Persepolis aspol. V egyptské části jsou zmapovány všechny dynastie, sarkofágy, poklady... Je tady taky antické umění, klasičtí mistři, moderní umění, co mě tolik nezaujalo ja americké křídlo. Snaží se tam ukázat americkou kulturu, která není tolik stará a je to mix celého světa. Samostatně by to asi fungovalo, ale při porovnávání s okolními skvosty je to slabší.
Americké křídlo
 Ale v podobném muzeu se dá strávit pár hodin, pak vás to zničí. Proto jsem tam byl natřikrát, abych vůbec prošel ty nejzajímavější části. Na celé mzeum by bylo třeba tak týden. Mají tady i krátkodobé výstavy jako byla zrovna Madame Cézane nebo fotografie. Jsou tady tisíce turistů, ale muzeum je obrovské, tak se v něm ty davy ztratí a působí poměrně příjemně.
Egypt

Hlavní vstup

Madame Cezane

Moderní umění
Když už jsem byl a konci sám, tak jsem se zajel podívat třeba na Kolumbijskou univerzitu. Je poměrně slavná i když s bostonským Harvardem pokulhává. Není přímo v centru, ale pořád je v dosahu ale už v klidné části města. Kolem to nevypadá jako New York ale jako nějaké menší město. Kampus je krásný a jak to v posldní době v USA bývá, jsou tam hlavně Asiati, kteří už tvoří víc než polovinu studentů. Čekal jsem, že to bude snobská Mannhatanská univerzita, ale kolem jsou koleje a malé obchůdky jako na jiných podobných univerzitách.
Knihovna kolumbijské univerzity
 Do Guggenheimova muzea jsme šli už první pátek večer, protože má od 5 do 7 vstup zadarmo, jinak stojí 25 dolarů. Ale byl to pátek po nvém roce, kdy ve městě byly miliony turistů a navíc pršelo. V dešti se nám nechtěla stát fronta, tak jsme se dovnitř nedostali. Další pátek jsem byl už sám a šel jsem tam znovu. Tentokrát jsem se tam dostal bez problémů. Je to nejznámější muzeum moderního umění v New Yorku, možná na světě. Má po světě už několik poboček. Ale bylo trošku zklamáním, je dost malé, nebo spíš 80 procent výstav bylo zavřených. Nejslavnější část původní sbírky byla super, ale porovnávat s metropolitním muzeem, které je za rohem moc nejde. Byl jsem tam asi 50 minut a prošel jsem to dvakrát, ale zadarmo dobré. Přes 500 za vstup bych asi nedal.
Budova Guggenheimova muzea
V New Yorku jako v celých státech milují sporty. Už jsem to psal, ale zopakuju to. Jsou tady 4 hlavní - americký fotbal, baseball, basketbal a hokej. Prvním dvěma skončila sezóna a tak to teď žije hokejem a basketbalem. V New Yorku je víc týmů. V Madison Square Garden hrají hokej Rangers a basketbal Knicks, v Brooklynu jsou basketbaloví Nets a v hokeji Islanders. Lístky na Manhattanské týmy stojí až trojnásobek a jsou pořád vyprodané, lístky na Brooklynské týmy nejsou asi tolik cool, tak není problém se na zápas dostat. Byl jsem na Nets dvakrát, jendou s Lenkou, jednou sám. Lístky na dobrá místa stály 20 dolarů, což je super. V Pittsburghu na hokej stojí místo pod třechou tak 90 dolarů. 

 Nets oba zápasy prohráli, ale jinak si vedou dobře. NBA je jako všechny sporty v USA strašně komerční a lidé chodí na zápasy na jídlo a pokecat. Moc se nefandí, všichni čučí do telefonů a sport je až ve třetí řadě. Největší povyk je při střílení triček nebo tanci roztleskávaček.

Protože jsme byli za košem, rozdali nám fandící tyče, abychom rozptylovali soupeře při trestných hodech. Tak jsme si jich nabrali do zásoby místo suvenýrů.

Hymna je povinnost, ještě se vyhlašuje hrdina zápasu, což je většinou místní voják nebo hasič co někoho zachránil...

Tuesday, February 3, 2015

New York podruhé


Vstupní hala do Přírodovědného muzea
 Už si moc nepamatuji, kde jsme přesně, ve který den byli, ale to je jedno. Jeden den jsme šli do přírodovědného muzea, protože celý den pršelo. Ale to napadlo asi většinu turistů v New Yorku, takže bylo hrozně nacpané. Co se mi líbí, že ve většině muzeí existuje něco jako dobrovolný vstup. Doporučené vstupné je třeba 25 dolarů, ale pokud chcete, zaplatíte jenom 5 a nikomu to nevadí. Přírodovědné muzeu se hodně proslavilo filmem Noc v muzeu a teď i druhým dílem. Některé části jsou krásné a moderní - jako vesmír a dinosauři, některé poněkud zanedbané a připomínají stan našeho národního muzea. Jinak je tom toho k vidění hodně, dá se tam strávit celý den a pořád máte co obdivovat.

Tyranosaurus je jendou z hlavních atrakcí

Můj favorit - osamělý George. Je to druh velké želvy z Galapág, a on byl posledním kusem svého druhu. Snažili se ho rozmnožit s jinými želvami, ale nepodařilo se a chudák umřel v samotě.

 Muzea se nachází většinou někde v blízkosti Central Parku. Ať je to přírodovědné nebo metropolitní a další. Central park jsme taky nemohli minout, je to opravdu oáza v centru velkoměsta. Jsou tam rybníky, hřiště, architektonické stavby atd. A je obrovský. Každý ho zná, ale stejně jsem čekal, že bude tak poloviční proti realitě. Když později nasněžilo, chodí sem místní sáňkovat, v létě se tady hraje beach volejbal a jsou tady taky bruslařské ledové plochy. Za central park má Manhattan velké plus, snad jednou někoho nenapadne ho zastavět.

 Byli jsme taky na Grand central, což je hlavní nádraží. Je známé ze stovek filmů a plné života. Mají tam krásnou výzdobu a doplňky. Třeba v Brně by se mohli inspirovat, pár bezdomovců tady taky bylo, ale jinak je budova plná života, obchodů a stánků.
Střed nádraží

Na stropě je noční obloha a dole je to jak v mraveništi